ZVYKÁME SI NA VĚTŠÍ HŘIŠTĚ
Po velké euforii na soustředění přichází klasická podzimní sprcha reality v podobě zápasového kolotoče, který otevřel urychleně oči nejen nám (trenérům), ale i samotným hráčům. Jistou představu o přivykání si na „velký prostor“ jsme měli a tak zápasy příliš překvapení nepřinesly. Navzdory tomu, že se trochu pereme s aktuálním rozestavením hráčů na hřišti, byly v druhém kole zápasů k vidění i pěkné fotbalové momenty. Z tohoto hlediska mám pocit, že se někam přeci jen posouváme a musíme se všichni obrnit určitou dávkou trpělivosti. Přeci jen, pokud to kluky baví, je i naše práce smyslná…..i když po zápasech jsem vždy vyčerpán nejen psychicky. S nastavením dvou soutěží pro naši početnou základnu se do zápasu dostane úplně každý , v čemž vidím absolutní podstatu, neb i u příchozích borců z ročníku 2005 je zřetelná zápasová absence. A tak stojíme na pomyslné startovní čáře všichni společně. Nezbývá, než všem borcům za usilovný výkon poděkovat a vytrvat v nastaveném pracovním módu.
