ento víkend jsme přijeli do Kopaniny. Do zápasu jsme šli s obměněnou sestavou kvůli početné marodce. I přesto jsme chtěli hrát naši hru a zápas dovést do vítězného konce. Po pár minutách jsme zjistili, že to tak jednoduché nebude. Bohužel, hřiště nebylo v dobrém stavu a míč uskočil vždy v tu nejméně vhodnou chvíli. I přesto jsme se snažili držet míč a kombinovat po zemi. Po pěti minutách jsme využili rychlý brejk po rohu soupeře, kdy náš útočník obešel posledního obránce a sám na brankáře se nemýlil. Vytvářeli jsme si další šance, jen jsme je nedokázali proměnit. Poločas utkání 0:2 pro nás.

V poločase jsme upravili naši hru, protože po zemi to opravdu nešlo. Chtěli jsme míč dostat co nejrychleji k vápnu soupeře a tam něco vymýšlet. Soupeři se podařilo na začátku druhého poločasu snížit. Od té chvíle se fotbal proměnil v boj. Začalo se trochu přiostřovat a přibývalo víc a víc důrazných soubojů z obou stran. I přesto se nám podařilo v průběhu deseti minut přidat další tři góly. To zápas neuklidnilo a souboje přibývaly. Soupeř průběh druhé půle moc neustál a začal zastavovat naše útoky dost surovými zákroky. Bylo dost obtížné udržet nervy našich kluků na uzdě, ale i přes pár vyjímek to kluci zvládli. Pár minut před koncem jsme přidali poslední gól. Konec utkání 1:6 pro nás.

Jsem rád, jak jsme se dokázali vyhrát takhle těžké utkání. Ne každé utkání můžeme hrát tak, jak bychom chtěli, ale je důležité, že i takhle ubojované zápasy dokážeme dostat na naši stranu.